Oslabený Újezd bodoval v Mikulovicích
Prvnímu mužstvu Újezda chyběli z různých důvodů Hataš, Hladík, Černý, Jirka Petříček, Vohralík a Rusín. K tomu ještě v páté minutě odtoupil ze zápasu pro zranění Firbas a tak museli nastoupit hráči širšího kádru v čele s několika vetrány Újezda.
V začátku zápasu přečkal újezdecký celek několik vyložených šancí domácích, kdy v brance čaroval Hyvl nebo prokázali střelecké trápení domácí hráči. To celek Újezdu hned z první šance udeřil. Přihrávka Doležala našla rozběhnutého P.Strnada, který chytře zasunul do mikulovické sítě. Poté přišly asi dvě vyložené šance domácích, které ovšem gólem neskončily, a tak opět udeřilo na druhé straně. Tentokrát centroval P.Strnad a hlavičkou nádherně rozvlnil síť Doležal 0:2. Poté újezdečtí hráči nedokázali navýšit skóre, kdy neproměnili dvě vyložené šance. Nedáš, dostaneš však pro domácí neplatilo, neboť v koncovce se opět a to díky Hyvlovi v brance a díky vlastní nemohoucnosti neprosadili. Do kabin se tak šlo za dvoubrankového vedení. Kdy si však vzpoměl na předešlý zápas se Sezemicemivěděl, že není ještě vyhráno, neboť v prvním poločase byl celek domácích jasně lepší.
Druhý poločas se hra ovšem obrátila, protože soupeř po odehrání několika desítek minut začal působit velmi křečovytým dojmem, čehož využívali hráči újezda, kteří si vytvořili několik velmi slibných šancí. Za zmínění stojí především šance Pavla Strnada, který v gól dvě jasné příležitosti neproměnil. Poté se na hřiště dostal další újezdecký veterán Zima, který s ještě o několik let starším Svobodou předvedl ťukes až před samotného golmana domácích. Zimovu nepříliš povedenou střelu, však domácí brankář vyrazil na roh. S ubívajícím časem se domácí unáhlili pouze k nakopávání dlouhých míčů, se kterými si obrana Újezda v čele s bezchybným M.Strnadem bez problému poradila.
Závěrem lze konstatovat, že první poločas byl jednoznačně lepším celkem domácí tým, druhý však na hřišti dominoval celek Újezdu. Pochvalu zaslouží úplně celý tým, který bojoval jako jeden muž. Speciální pochvala však patří Hyvlovi, který byl oporou týmu. Pochvala navíc taktéž pro veteráni, kteří s chutí zaskočili za absentující hráče a prokázali, že ještě nepatří do starého železa.
