Sokol Újezd

Po dvoutýdenní pauze nastoupila naše rezerva, v přímém souboji o třetí příčku, proti rezervě Chvaletic. Tým z Chvaletic oslaben o hráče, kteří doplnili souběžně hrající „A“ tým přijeli jen s 10 borci. Snad už v tento moment se do hlav našich playerů usídlila myšlenka jistoty 3 bodů a otázkou je jen skóre. Proto asi hra vypadala tak, jak vypadala. Spousta nepřesností, doslova odfláknutých přihrávek, nedůraz a takřka 0 pohyb bez míče. Není proto divu, že fotbal plakal, diváci se „smáli“ a funkcionáři omdlévali hrůzou. Doslova vysvobozením tak byl dárek v 27min.  zoufalých Chvaleťáků, kteří výstavně během 4 min. dvakrát namazali Ondrovi Rozsévačovi a ten golmana hostí dvakrát překonal. Újezdečtí trošku oživlejší se přeci jen začali tlačit před branku , čehož výsledkem byly další dva góly do poločasu do sítě hostí. Za zmínku tak stojí už jen z první půle zrnění Járy Firbase a 3!!! doslova „ZAVRAŽDĚNÉ“ gólovky „Čombem“ Milanem Zahradníkem.

Do druhé půle jsme nastoupily s odhodláním navýšit skóre, ale hlavně zlepšit obraz hry. Tento předpoklad vyšel jen na 50%, skóre rostlo utěšeně, ale diváci byli zralí jít v pondělí k očnímu.

            Jediný hráč na hřišti, který by snesl přísnější měřítka a zároveň pochvalu byl Michal Vondráček, spoustu balónů vybojoval, přihrávky měly myšlenku a svoje vystoupení korunoval hezkým gólem. Ale po pořádku.

            Během prvních minut se dostali Újezdečtí do několika šancí, v koncovce však zklamali oba útočníci, obzvláště „Čombe“ neměl svůj den v proměňování jasných šancí. Ondřej Rozsévač přeci jen rozšířil svůj účet v tomto utkání na 4 přesné trefy. Balzámem  na oči pak byly dvě akce v závěru, kdy nejdřív po přihrávce „Majkyho“ Michala Vondráčka křižnou parádní střelou skóroval „Síra“ a následně sám „Majky“ si naběhl an milimetrovou příhru od „Pídi“ Péti Hladíka a levačkou výstavní střelou korunoval svůj výkon. Diváky ještě jednou zvedl ze sedaček kapitán Petr Kopáč, to když jeho „MÁM“ museli slyšet až ve Strašově a on ten míč neměl ani na tři metry, naštěstí jeho školácký minel stihl napravit golman Jandák společně s dobíhajícím bekem „Rambou“. Poté už následovala jen děkovačka hráčů divákům, která dokreslila výkon v tomto zápase a snad jen okrajově výši skóre.

            S tím jediným může být vedení klubu i hráči spokojeni, ovšem s předvedenou hrou nikoli. Snad to bylo jen psychické sebeuspokojení a příště se to opakovat nebude. Jedině tak totiž můžeme uspět na půdě nevyzpytatelného týmu z Tetova a ten nás určitě více prověří.

expresident